(...) Novela Pomalý muž (...) se vyznačuje až woodyallenovským humorem. Co se ze začátku jeví jako hořká tragická situace, se překlápí v hořkou frašku. Chmurné pocity úvodních meditací střídá sled trapných momentů. Nemůžete se ubránit, a jakkoli vám to připadá bezcitné, musíte se Paulu Raymentovi smát.
Fakt, který není bohužel k smíchu vůbec, je tristní český překlad, jenž dopadl na pulty knihkupectví zmrzačený ještě hůř než Paul Rayment.

(...) Coetzee je znám úsporným stylem, který v mnohém připomíná Milana Kunderu: nechybí promyšlená kompozice či esejistické miniatury. Síla literatury roste nenápadně, z jednoduchých vět a dialogů, bez květnatých popisů a rozborů. Je náhle tu. Píše se jakoby sama, bez čitelného přičinění autora. (...) Otevřenost, která zejména české čtenáře bije do očí, má obecnější charakter. Souvisí s přístupem k sobě i k druhým. Kulturní šoky, bublající pod povrchem Pomalého muže, právě kvůli tomu nabírají takovou dynamiku, ačkoli na první čtení se nic velkého neděje. Je to opak českého "laskavého humoru", kde se cíleně něco zakrývá, aby něco jiného bylo vidět. Coetzee rozevírá scénu do maximální šíře. A ruší hranice mezi jevištěm, hledištěm a zákulisím.

(...) Zprvu je to téměř banální historka, hodná sladkobolných seriálů, jaké vyrábějí televizní firmy kdekoli na světě. Šedesátiletého cyklistu srazí auto. Stárnoucí a téměř osamělý muž je sice zachráněn, přijde však o kus nohy. Sžívání se s novou realitou je komplikované - není to jen věc těla, ale i duše. A také "srdce": do života, rozmetaného na kousky, vstupuje žena, ošetřovatelka, jejíž intimní blízkost vyvolává ještě větší zmatek... (...) Jaký je vztah autora a postavy? Co je v literatuře hodnověrné? Jaký je poměr reality a fikce? Otázky, kladené mezi řádky, se vynořují a mizí, vytlačovány jinými, pro tu chvíli naléhavějšími. Třeba o identitě: vždyť postavy i sám autor (potomek holandských přistěhovalců do Jižní Afriky, který však už vyrůstal v anglofonním prostředí a který dnes žije v Austrálii) důvěrně znají pocity cizince, který se snaží sžít s novým prostředím.