Proč se Dostojevskij mýlil?

Znáte staré přísloví: Když dva dělají totéž není to totéž? MUDr. Koukolík říká, že oba, věřící i nevěřící nejsou a nikdy nebyli oprávněni dělat cokoli, ale oba se proviňují tím samým způsobem a dále říká, že kořeny religiozity jsou přirozené. Pojďme krátce prozkoumat tyto dvě presumpce. Tvrzení o "stejné" provinilosti věřícího i nevěřícího založené na historické zkušenosti s lidským zlem (hříchem) nemůže být přece nikdy důkazem toho, že lidská víra v nadpřirozené má pouhé přirozené kořeny. Nehledě k tomu, že právo na srovnání jekéhokoli provinilce s jiným proviňujícím se je prakticky nemožné podepřít jinak než naprostým ignoranstvím faktu, že závaznost normy nějakého chování by měla být prostoupena vědomím, že mravní norma je tu pro člověka, nikoli člověk pro normu. Můžeme to nazvat vírou v Život. Vírou, že to bude právě tvůrce těchto norem, kdo bude chování každého smět soudit – a to skutečně zcela individuálně. Proč? Protože norma - řád daný Bohem - nemůže být nikým jiným než zas jen Bohem správně posouzena. Mravní nárok a požadavek na intenzitu a míru jeho uskutečnění v každém lidském životě je vždycky a zásadně vznášen na jedince s ohledem na jeho predispozice a dispozice ve všech směrem. A promiňte otázku. Vy to pane Koukolíku víte ? Víte jaké byli, jsou a budou predispozice, vlivy a další faktory ovliňující lidské chápání a konání v případě jednotlivců ať už věřících či nevěřících ? Na závěr dovolte malý, možná až příliš názorný příklad. Moje známá, která dlouho byla nevěřící, si často stěžovala, že vidívá některé ženy, jak pomlouvají sotva po bohoslužbě vyjdou z kostela. Vždyť se chovají úplně stejně jako kterákoli "klepna", která se na Pána Boha neodvolává. Ve skutečnosti to bude spíše tak, že naše pomyslná paní Nováková jejíž víra je patrně ještě nezralá, nicméně reálně existující může svědčit o tom, jak alespoň strach z Boha (který doufejme postupně přeroste v přátelství a lásku) zameřuje paní Novákové, aby její pomluvy byly obzvláště jedovaté a cíleně rozvracující. Takového jednání bychom možná byli svědky v případě, že paní Nováková nemá ani víru ani bázeň před Bohem. Lidé evangelia totiž vědí, že paní Nováková je ještě velmi nemocná lidským zlem. Ale nezoufejme, vždy "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní". A jistě nechceme tvrdit, že když dva - zdravý (ten kdo se za něj pokládá) i nemocný(kdo ví že není docela zdráv) dělají totéž, je to totéž...