Otázka, nakolik je romantismus dodnes součástí našeho myšlení a cítění a nakolik se s tímto pojmem dá operovat při analýze soudobého umění, je zodpovídána různě. Jednoznačně kladnou odpověď na otázku po „trvalosti“ romantismu dává M. Doorman v knize Romantický řád. Podle autora představuje romantika dnešní každodenní zkušenost západního člověka. Když jdeme lesem, činíme tak jinak než ten, kdo žil v 18. století, nebo indián z kmene Hopi...

Romantismus v nás vyvolává rozpory, je čímsi jako sladkou chorobou. I na počátku knihy Romantický řád stojí rozpor: „Někdy není zcela jasné, zda je to intelektuální opovržení, nebo naopak láska, co v člověku vybudí zvědavost. Já jsem si dlouho myslel, že mne pohání odpor, odpor vůči nadbytku romantických klišé, která ovládají náš život, takže ho činí předvídatelným.“

(...) Nizozemský filozof, kritik a esejista Maarten Doorman (1957) v této studii vedené napříč obory a érami fundovaně, ale přitom čtivě rozebírá romantický řád a romantický postoj v lidské kultuře.