(...) V celém románu je patrná autorova scenáristická praxe. Krátké kapitoly se v závěru ještě zkracují a román nabývá bezmála thrillerového charakteru. Zhuštěný děj při vylíčení svatební slavnosti vyvažuje autor takřka filmovými střihy, v nichž se v rychlém sledu střídají repliky i komediální gagy. V próze o obyčejných lidech s obyčejnými starostmi se jedna katastrofa vrší na druhou a jedno nepochopení stíhá druhé. Nakonec se ale ukáže, že vzájemné lásce a porozumění brání jen nedokonalá mezilidská komunikace.