Podobně jako byla ve středověku ambivalentní povaha víl, i autorův postoj k jejich světu je nejednoznačný: na jedné straně píše, že „jako badatelé máme právo i povinnost odolávat“ jejich svodům, jinde ale tvrdí, že „víly obdarovávají ty, kdo se s nimi stýkají“. Navzdory citované proklamaci autor svádění víl asi skutečně trochu podlehl a totéž okouzlení nesměle a s jistou distancí nabízí i svým čtenářům.