Dopisy vnučce

Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová (roz. Heroldová)
socioložka a publicistka


Narodila se v rodině lékaře a učitelky 17. června 1935. V roce 1953 začala studovat historii a filosofii na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. V roce l956 se vdala, má dvě děti, syna a dceru, nyní i šest vnoučat. Je spoluzakladatelkou katedry sociologie obnovené na FFUK v roce 1965. Aktivně se podílela na tzv. Pražském jaru, a proto byla po vstupu vojsk 2l. srpna 1968 propuštěna ze zaměstnání.

Od počátku sedmdesátých let se podílela na zajišťování tajné výměny korespondence, odesílání rukopisů a přijímání publikací a knih vytištěných v exilu. Počátkem května 1981 byla zatčena a vězněna v Praze-Ruzyni. Všichni obvinění byli bez soudu po roce propuštěni z vězení, trestní stíhání skupiny „Šiklová a spol.“ však bylo zastaveno až v prosinci roku 1989.

Po listopadu 1989 založila katedru sociální práce, neboli aplikované sociologie. Tuto katedru vedla až do února roku 2000. Zde i nadále přednáší problematiku životního cyklu, sociální gerontologie, gender a sociální problémy minorit, národností, azylantů a uprchlíků a tematiku nevládních, neziskových organizací. Je také zakladatelkou Centra a knihovny pro gender studie Praha a spoluiniciátorkou obdobných center v dalších postkomunistických zemích.

Publikovala desítky statí v odborných časopisech zahraničních i domácích, byla předsedkyní Masarykovy sociologické společnosti v ČR. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, jež přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku. V únoru 2000 jí byla předána medaile Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v České republice.

V nakladatelství Kalich dosud vydala úspěšné tituly Deník staré paní (2003), Dopisy vnučce (2007) a Matky po e-mailu (2009).