Komiks o bohémském malíři, který zažil nejlepší léta avantgardní Paříže, je podobně eklektický jako Pascinovy kresby. Téměř vše se tu točí kolem umění a sexu: ten je však převážně upachtěný a špinavý.

(...) Jakkoli se jeho kresba obecně stále zjednodušuje, zde si na technice dává záležet. Kreslí tuší, perem nebo štětcem, lavíruje, jednou jen hrubě načrtává, jindy prokresluje, kresbou naznačuje rozpoložení svého hrdiny. A ačkoliv často zobrazuje sex, nesklouzává k lascivnosti, spíše s humorem poukazuje na jeho "nižší" složky. Přidejme k tomu živé a chytré dialogy, v nichž Pascin s přáteli a múzami, především s Matissovou modelkou a tanečnicí Cécile Vidilovou, přezdívanou Lucy, i s protikladnými kolegy diskutuje ony velké věci, tj. ženy a sex, umění a náboženství (judaismus). Spíše výstřední kniha, která ale nemůže urazit, naopak navzdory "bulvární" náplni zaujme svou poctivostí.