(...) Hlavní hrdina, vážený profesor literatury a umělecký kritik, totiž patří k zastáncům sexuální revoluce. Zakládá si na tom, že po celý život sváděl své studentky, aniž by se ve vztahu citově angažoval. Jen kdysi v mládí se oženil, ale manželku i s dítětem záhy opustil, neboť dospěl k názoru, že pro rodinný život není stvořený; od té doby si už nikdy žádný hlubší vztah nedovolil. Na zásadní moudré debaty má totiž svého přítele a pro příjemné rozptýlení dívky na jednu noc; to je jeho vyrovnaný svět. Jenže ke stáru se bezhlavě zamiluje do půvabné dcery kubánských přistěhovalců a náhle propadá žádosti a žárlivosti, jaké dosud nepoznal. Dráždí jej samozřejmost i netečnost, s níž se mu dívka oddává, děsí se možnosti, že zažívá poslední lásku svého života, ztrácí jistotu i vše, čím se kdy pyšnil: ironii, odstup, chladný kritický rozum, soustředěnost, klid. Nakonec před vášní k mladé milence uteče do náruče jiné, zralejší ženy.