Nejsmutnější kapela na světě

(...) Není to možná nejlepší povídka souboru, ale nejlépe se v ní odráží Darvasiho oblíbené schéma. Čekání, možná už ani nedoufání. Dočkají se. Ale dobře to pokračovat nemůže. Vlastně to nemůže pokračovat vůbec. Dá se jen ohlédnout a nechat čtenáře to celé uvidět trochu odjinud. Případně zasadit do jiných souvislostí, které se odhalí až po přečtení. Oblibou postavy detektiva a motivu hříchu a viny, navíc přítomností alespoň jedné vraždy snad v každé povídce, by se Darvasiho tvorba mohla do jisté míry blížit detektivkám. Ve výsledku je spíš ale antidetektivní, vraha většinou známe, nebo se vraždy dočkáme až na konci.

Na knižních pultech se objevily povídky současného maďarského spisovatele László Darvasiho, který byl u nás doposud neznámý. Překladatel Milan Navrátil seřadil chronologicky autorovy povídky do útlé, ale působivé sbírky.

(...) S reprezentativním výborem z povídkového díla Lászla Darvasiho se nyní tedy mohou seznámit i čeští čtenáři. A je to setkání intenzivní: Darvasiho prózy o podivně vykolejených lidech jsou velmi sugestivní. HODNOCENÍ LN ****