Krajina nad parapetem

Anotace

Krajina nad parapetem se v autorových básních proměňuje v přirozené a citlivé obrazy situací běžného dne, které nezanechávají jen lyrický dojem, ale často s sebou nesou i hořkou osobní výpověď. Neděje se tak ovšem v posmutnělé atmosféře, naopak, básníkova krajina se může chlubit smířlivostí, nadhledem, existenční vyrovnaností a jemným humorem.
Aforistická pointa, ironie a celkový smysl pro hru s jazykem i se sebou samým je pak pro Jana Bornu příznačným způsobem sdělování toho nejintimnějšího — jeho příznačným výhledem nad parapet:
V mých básničkách poletují sýkorky
a hnízda jim vyhřívají předoucí kočky.

Hluboko utajeno žije neslučitelné,
slova mne spouštějí do propastí.

Padám,
a přitom vřeštím slastí!