Pět studií k dějinám české společnosti po roce 1945

Anotace

Publikace je dalším z řady výsledků projektu „Česká společnost po roce 1945“. V knize se sešlo celkem pět odborných studí, z nichž se každá věnuje odlišnému období dějin tzv. normalizace, a lze je označit za jakési „kaménky do mozaiky“ přispívající podstatným způsobem k celkovému výsledku projektu; totiž k vytvoření přehledných dějin české společnosti v období vzniku, existence a rozpadu komunistického režimu. Věnuje-li se autor mnoha zásadních publikací, Milan Otáhal, problematice nástupu Gustáva Husáka a jednotlivým klíčovým aspektům „obnovování pořádku“, stejně jako přirozené obraně české společnosti, reagující na masové čistky a nové opatření kádrové politiky, soustředil se Tomáš Vilímek na jednotlivé komplexy příčin (ekologické, ekonomické, politické, morálně sociální) destabilizace režimu v ČSSR a NDR v roce 1989. Květa Jechová se v předkládané knize věnuje podnětným způsobem postavení ženy v české společnosti. Autorka upozorňuje, že podrobnější poznání úlohy ženy v minulosti je nezbytným předpokladem k tomu, aby výklad dějin překročil rámec politických dějin a zahrnul i dimenzi obyčejných lidí. V pojednání o historii publikace „Sedm pražských dnů 21.–27. 8. 1968“ se David Weber neomezuje pouze na souvislosti vzniku této tzv. černé knihy, nýbrž se věnuje rovněž postupnému zapojení Historického ústavu do obrodného procesu a jeho významu během Pražského jara a zapojení jeho pracovníků do protiokupační rezistence. Poslední ze studií, se kterou se má zájemce možnost seznámit v této knize, je pojednání Martina France o vánočních svátcích v českých zemích v 50. a 60. letech. Do popředí se zde dostává specifická ambivalentní funkce svátků a konsumu pro komunistický režim, který se dostával právě v souvislosti s jednotlivými svátky do vážných zásobovacích potíží, čímž docházelo k ohrožení „negativního konsensu“ (Milan Šimečka).