Slova nejsou zdaleka tak poddajná, jak by se mohlo z běžné řeči zdát. Jejich materie klade básníkovi odpor nemenší než kámen sochaři.

Zasazení konkrétního, osobního časoprostoru do tradičních básnických témat a napětí těchto mnohdy protikladných významů činí ze zkušenosti s prchavou intimitou města působivé drama okamžiku. Poetická koncepce Petra Halmaye odpovídá tvrzení, že k umění má blíže ten, kdo se skrze osobní výpověď přiblíží obecně lidskému.