(...) Satrapiové vedle laskavého humoru, tolik potřebného pro dětského čtenáře, nechybí důsledná, třebaže nevtíravá, morální pointa v závěru knihy. Spisovatelka odkazuje na nutnou spjatost člověka s přírodou, na jeho šetrnost vůči ní, čímž svůj komiksový text posouvá až k jakési novodobé ekologické pohádce, jež může být ostatně dnes pouze užitečná.

(...) V roce 2002 poprvé sáhla po barvě a v bajce Ajdar poslala předškolním dětem příběh o zemětřesení. Nezáleží na tom, zda tu jde opět o alegorii její bývalé vlasti, nebo o skutečnou pohromu, jež obrací autorčino pohádkové království naruby, neboť uživatel se soustředí na Matyldu. Holčička, která v tu chvíli skákala přes švihadlo a ve vzduchu na ni katastrofa neměla vliv, je ideální vyslankyní do nitra země, kde je třeba udobřit tajemné síly.