Autorova poetika i kvalita jeho veršů zůstává zjevně konstantní. Charakteristický volný verš formovaný výraznými přeryvy, průrvami v řeči i v grafickém záznamu básně, se již dlouhá léta vyznačuje především hláskovou instrumentací, která, zdá se, nemá v současné české poezii obdoby.

(...) S uměním nasát nejjemnější záchvěvy bezprostřední skutečnosti a svou imaginací je přetavit v síť obrazů, za nimiž se vždy skrývá útržek příběhu, někdy málem detektivního? Vážná známost je z knížek, které básník publikoval v posledním desetiletí, tou nejvýraznější. Je sbírkou, v níž sice i nadále skřípají a třou se o sebe rozličné jazykové prostředky a stylistické plochy a obrábění i dekoraci autorské řeči je přikládán až nemístný význam, ale zároveň se tu výrazně hlásí o slovo smyslovost.