(...) Dawkins záměrně postupuje proti proudu času, aby zdůraznil, že evoluce je proces, a eliminoval ideu, že má nějaký cíl, a tímto cílem je člověk. Kniha má ohromující záběr, takže čtenáře seznamuje i se současnou podobou systematiky, která se v posledních letech hodně změnila právě na základě zkoumání genů. (...) Náročnému textu nechybí vtip, zejména ve výpadech proti kreacionistům, bigotním biblickým fundamentalistům i zkostnatělým systematikům, přičemž označení sebe sama za ultradarwinistu chápe Dawkins jako poctu.