Idea Českého státu v proměnách staletí

Kniha, která by se obírala českými dějinami (krom hlubinných historických sond) též z pohledu politologického a státovědného, u nás v kotlině velmi scházela. K prosté dějepisné rekapitulaci, která tvoří vlastní kostru jednotlivých textů, se zde přidávají analýzy, úvahy a komentáře politologické, právnické či filosofické. Příspěvky jsou tak doplňovány o další důležitý a užitečný rozměr. Hned po otevření (škoda, že pouze paperbackové) publikace, zaujme čtenáře seznam autorů jednotlivých článků. Jde bez přehánění o českou historiografickou elitu! Seznam es, zúčastněných na projektu, zdá se nekonečný: František Kavka, Jiří Kořalka, Robert Kvaček, Jiří Mikulec, Jaroslav Pánek, Josef Petráň, Vilém Prečan, Jan Rychlík, František Šmahel, Dušan Třeštík a konečně Josefové Válka s Žemličkou. Ti všichni a ještě mnozí další se podíleli na vskutku zdařilé publikaci, kterou bych se dokonce odvážil označit za jeden z vrcholů letošní historiografické (i politologické) produkce. Knize pomáhá, že je přehledně a logicky rozdělena na tři hlavní oddíly (bez úvodu, kapitoly o tipech na výlety po zemích českých a závěrečného shrnutí). Každou tuto část charakterizuje jedno období českých dějin, co se státoprávního vývoje týče. Texty jsou stručné, avšak nanejvýš hutné a přehledné. Pouť dějinami začínáme ve Velkomoravské říši a končíme vývojem po roce 1989, resp. 1993. Mezi tím narazíme na příspěvky o všech významných událostech a etapách vývoje českého státu, které měly větší či menší vliv na státoprávní uspořádání, povahu a územní charakter českého státu. Krom toho narazíme též na úvahy přesahující úzce dějepisný rank - inspirativní jsou zvláště studie právníka Karla Malého a filosofa Václava Bělohradského. Ač zde musím subjektivně poznamenat, že s myšlenkami obsaženými v článku posledně jmenovaného jsem více nesouhlasil, než souhlasil. Publikaci pak uzavírá Jaroslavem Pánkem sestavený seznam doporučené literatury a rovněž drobné medailonky všech autorů, kteří se na knize podíleli.