Studiím k filosofii Martina Heideggera mnohdy hrozí sklouznutí k jednomu ze dvou extrémů, buď k jakémusi monumentalistickému ostychu, který vede k co nejvěrnějším parafrázím, nebo naopak ke škatulkování, které je se vším hned hotovo a které bývá přejímáno ze sekundárních či spíše z terciárních interpretací. Tak tomu však není v případě publikace...