(...) Nakonec se příběh vyjevuje jako kontrast mezi myšlenkou dobývání vesmíru v době studené války a zdánlivě nedůležitým osudem malé psí hrdinky. Tento rozpor navíc Abadzis ukazuje jakoby zevnitř celého procesu. Hlavní roli v něm má socialismu a své práci oddaná vědecká pracovnice, jež s psy v laboratoři naváže hlubší vztah. Utváří se tak silný motiv o mravních a citových dilematech lidí, kteří bezbrannou Lajku poslali de facto zbytečně na smrt. Nakonec je třeba dodat, že kniha není jen pohádkou s humanistickým poučením na konci. Autor se sice drží linie bližší dospívajícím - to je patrné i v méně složitějším stylu kresby - současně ale nabízí příběh opřený o pečlivé studium ruské povahy, detailů i reálií Ruska na přelomu padesátých a šedesátých let.

Kniha Nicka Abadzise, britského kreslíře s řeckými kořeny, podává příběh obyčejného psa, který se stal prvním živým tvorem z planety Země ve vesmíru, bez skrupulí na pozadí dobových událostí.

(...) Jde o skutečný komiksový román s výborně zpracovanými charakteristikami postav, paralelními dějovými liniemi, dokonce naznačenou milostnou zápletkou. V bočních příbězích autor pochopitelně fabuluje. Hlavní linii ale založil na studiu pramenného materiálu. Nezřídka tak rozbíjí i mýty. (...) Váhu palčivých otázek, mimo jiné po právu vědy a techniky na ničení nejen zvířecích životů, v komiksu umocňuje estetický dojem z brilantního grafického zpracování, pro Abadzisova díla ostatně typický.