(...) Strategie budování světa institucí a pochopení fenoménu moci se jí tak stává jedním ze základních úkolů, které si předsevzala v knize prozkoumat; činí tak v rozměru Evropské unie a jednou ze základních premis jejího přístupu je domněnka, že instituce EU vycházejí z jiného kulturního paradigmatu, než je polské. Jedné z kapitol dala dokonce název "Polsko nikdo neřídí, protože polské elity nerozumějí povaze současné moci". Povahu i způsob fungování moci však radikálně mění globalizace, která jí dává stále méně osobitou podobu. Přičemž současná sociologie ukazuje, že rozhovor se stává nejčastěji monologem, který má člověku něco potvrdit, nebo je ihned zapomínaným šumem. Společnosti se tak stávají "chimérickou, beztvarou medúzou" - hádankou sama pro sebe. Jako vhodné východisko změn povahy moci v 21. století nabízí autorka čínskou intelektuální tradici zahrnující fenomény, které evropské myšlení postrádá.