T.G.M.-Za ideálem a pravdou 5.

Anotace

Biografie, rozvržená do šesti svazků podle výrazných period Masarykova života, představuje tímto svazkem předposledním období sice nejkratší, zato nejdramatičtější. Po vypuknutí světové války r. 1914 se Masaryk rozhodl emigrovat a na straně západních Spojenců pracovat proti Centrálním mocnostem, jejichž porážka by umožnila osvobození Čechů a Slováků v nové, demokratické Evropě. V Itálii shromažďoval informace a celkově se orientoval, počátkem r. 1915 odjel do Švýcarska, kde se v září setkal s Benešem. Tomu určil za trvalé působiště Francii, kdežto sám zvolil Anglii, kde mu londýnská universita nabídla profesuru pro slovanské věci. Ve Francii se k akci připojil Slovák Štefánik. Propagačnímu úsilí Masaryka a jeho spolupracovníků se časem podařilo získat pro osvobozeneckou ideu rozhodující západoevropské politiky. K mezinárodnímu uznání nového státu však byla nutným předpokladem aktivní účast ve válce. Mnozí zahraniční Češi a Slováci se hlásili do spojeneckých armád; na východní frontě se mnozí v rakouských uniformách dostávali do ruského zajetí. Masaryk se v červnu 1917 vypravil do Ruska a tam, přes veliké obtíže v revolučním dění, vytvořil úspěšnou armádu. Československé vojsko ve Francii, Itálii a Rusku, později nazvané legiemi, stalo se silným argumentem Masarykovi, když zjara 1918 přicházel do Spojených států, aby tam získal pro československou věc veřejné mínění rozhodující světové velmoci a souhlas jejího prezidenta. Po dosažení tohoto úspěchu se Masaryk vracel v prosinci 1918 do vlasti, kde byl mezitím zvolen prvním prezidentem Československé republiky.