Román Svena Regenera Ještě jedno, pane Lehmanne (v originále Herr Lehmann neboli Pan Lehmann) je příkladem knihy, jejíž čtenářské vnímání a ocenění je velmi závislé na tom, s jakými očekáváními a přáními se k textu přistupuje. Chtěli jsme si „počíst“, případně se seznámit s trošku jiným prostředím, než na jaké jsme zvyklí? Nebo od knihy očekáváme hlubší sondu do nitra člověka a společnosti, jakož i originální koncepci prózy a výrazný estetický zážitek z autorova stylu?