(...) Myslím, že český čtenář a divák může být hrdý na hodnocení českého filmu ze strany autora knihy. V záplavě americké produkce autor vyzdvihuje naturalizovaného Američana Miloše Formana, ale i jiné tvůrce, kteří přišli do USA odjinud a významně formovali a formují film. V celé knize samozřejmě září známá jména Melies, Bergmann, Chaplin, Dovženko, Pudovkin, Kurosawa, Grifith, Kubrick, ale dozvěděl jsem se i o tvůrcích, o kterých jsem nikdy neslyšel, včetně jednoho pražského Němce. Pro mě a jiné čtenáře tak kniha může být přehledem, které významné filmy jsem ještě neviděl a vidět bych měl. Našemu divákovi samozřejmě jsou dobře známé české či slovenské filmy, které zmiňuje, ale přesvědčí se, že náš film má v zahraničí docela slušný kredit. Je ovšem otázka, jestli tomu tak je i u masového diváka. Vzhledem k orientaci autora knihy a pozornosti, které věnuje našemu regionu je kniha výbornou příručkou pro milovníky kvalitního filmu u nás.

(...) Lepší publikace na dané téma u nás od časů Sadoulových Dějin světového filmu, tedy během posledního půlstoletí, patrně nevyšla. V časech, kdy se poznání drobí do co nejdetailnější specializace, je téměř neuvěřitelné, že se jeden člověk pokusil o celkový náhled na více než stoletý běh dynamicky se rozvíjející oblasti, v níž se umění setkává s rozvojem technologií i se zákonitostmi průmyslové výroby. (...) Autor mísí výklad o nejvýznamnějších dílech, s detaily z tvůrčího života režisérů, herců či kameramanů, přibližuje vývoj žánrů, vývoj filmové "řeči" i filmové teorie. i přes vysokou odbornost jsou Dějiny filmu srozumitelné širokému publiku. A nehalí se do alibistického hávu všeobjímajícího vkusu. (...) Živý jazyk a styl, hutná fakta, šíře zprostředkovaného - to jsou hlavní přednosti Dějin filmu. Autor je psal proto, aby zesílil zážitek, který čtenář - divák bude pociťovat při sledování filmových děl.