(...) Druhá kniha Ostrov v souostroví proto vypráví o životě ostravského spisovatele a jeho spoluvězňů ve "výchovně nápravném zařízení" v Ostrově nad Ohří. Jen pro doplnění, když Šavrdu na pokraji fyzického vyčerpání (vážil o dvacet kilo méně než před vězením) po vypršení trestu v březnu 1981 konečně propustili, ihned - na dlouhou dobu jako jediný v Ostravě - podepsal Chartu 77 a obnovil svoji předešlou vydavatelskou činnost. Na svobodě pobyl pouhých osmnáct měsíců a znovu směřoval do vězení. Tentokrát na dva roky. Obě publikace oscilují na pomezí románu, literatury faktu a autentického dokumentu. Románovou linii tu představuje osud hlavní postavy v pochmurné atmosféře páchnoucích zakouřených cel, přelidněných lágrových baráků, všudypřítomné nemoci, strádání, smrti. Na tuto lineární časovou osu Šavrda navléká desítky portrétů a osobních příběhů spoluvězňů, na které při cestě souostrovím naráží.