Sláva

„Sláva je něco, po čem většina lidí touží od dětství. K nejranějším představám člověka patří, že by ji měl každý znát. Dětská, ale také dětinská touha,“ říká mladý, talentovaný spisovatel Daniel Kehlmann, jemuž slávu a úspěch na poli domácím i mezinárodním vynesl román „Vyměřování světa“. Svou další knihu nazval Kehlmann ironicky Sláva, ačkoliv zde, jak by se na první pohled mohlo zdát, není sláva hlavním tématem. Román sestává z devíti krátkých příběhů, které se prostřednictvím několika postav spojují v jeden celek. Hlavním tématem románu je moderní technika (zejména mobil a internet), která umožňuje žít románovým postavám dvojí život. Její používání však zároveň skýtá jistá nebezpečí. Dojde-li totiž k jejímu selhání, projeví se to v chování celého systému. Průměrný technik Ebling tak dostává telefonáty, které patří někomu jinému, zatímco herci Ralfu Tannerovi najednou ze dne na den nikdo nevolá. Zhrzená milenka mu pak na veřejnosti uštědří políček a ztropí nejhorší scénu jeho života. Nejhůře se však technika vymstí autorce detektivních příběhů Marii Rubinsteinové, jež zůstává zapomenuta ve střední Asii a kvůli propadlému vízu a zapomenuté nabíječce (navíc v oblasti, kde není signál) se nemůže vrátit do svého původního života. Jak pomoci postavám, které se potýkají s nástrahami moderní techniky či touží po dvojím životě a změně identity? Odpověď na tuto otázku by mohl znát snad jen Miguel Auristos Blancos, autor knih o hledání smyslu života a další fiktivní postava románu Sláva. Ne náhodou zůstává hned v několika povídkách ležet jedna z jeho knih. Mají však postavám skutečně pomoci vypořádat se s jejich problémy nebo jen ironizují leitmotiv jednotlivých povídek? Nejsilnějším příběhem v románu Sláva je bezesporu povídka „Rosálie jede umřít“. Vypráví o na smrt nemocné staré ženě, která si jede do švýcarského sanatoria pro smrtící injekci. Dle logiky knihy pochází povídka z pera spisovatele Leo Richtera, další fiktivní postavy Kehlmannovy Slávy. Rosálie promlouvá k Richterovi a prosí jej, aby ušetřil její život. Snaží se však marně, má být přece jeho teologickou povídkou. Předem rozdanými kartami zamíchá až muž s červenou čepicí, o jehož existenci však Leo Richter, domnělý autor příběhu, neví. Román Sláva se odehrává na několika fikčních rovinách. Je jen na čtenáři, zda bude chtít nad knihou přemýšlet a odhalit je. Komplikovaná struktura neubírá románu na čtivosti, nechybí v něm humor a ironie.

Skvělá a rafinovaná kniha. Inovativní románová výstavba: jednotlivých devět povídek do sebe postupně zapadá a vytváří se tak skutečný román s časovou strukturou a dějem. Celý román spojuje téma techniky, která mění náš život a to zejména tak, že na jedné straně umožňuje změnu identity: žít druhý virtuální život, na druhé straně komunikaci v mezilidských vztahů zásadně proměňuje a činí nás zajatci okamžiku a našich blízkých, závislými na všemocných technických prostředcích, jimž nerozumíme a jejichž absolutní spolehlivost je předpokládána. Román pracuje s fikcemi na mnoha úrovních, najdete zde alter-ego samotného Kehlmanna, spisovatele Leo Richtera, který je autorem dvou povídek v románu. Postavy vedou dialog s jejich samotným autorem Leo Richterem. V první Richterově fiktivní povídce 'Rosalie jede umřít' se stará nemocná žena vydává do Švýcarska na eutanázii a prosí svého všemocného autora (ne nepodobného všemocnému Bohu) o milost - o změnu identity, o možnost být znovu mladá a žít jiný život. V druhé fiktivní povídce Leo Richtera se klade otázka násilí autora, které činí na svých postavách a na svém okolí, které se chtě nechtě stává součástí příběhů a rolí, k nimž sami nedali souhlas.