Fišmeistrovy knihy jsem přečetl celé a téměř jedním dechem a pokládám je za nesmírně dobré, fakt není snadné mě zaujmout!, ale 'Z' je ještě o třídu lepší. Příslib výše uvedené rané básně rozkvetl do těch nejkrásnějších květů fantazie, neskutečných kontextů a šifer, jímž asi rozumím lépe než běžný čtenář... Pohlédněme na okamžik do autorova světa skrze 'žalvovinové obroučky brýlí': 'Hráčky v modrých trestech. / Každá má Obličej, potravu, oděv, pochyby. / Stárnu: přestal jsem se divit smutku.'
Kromě úchvatných obrazů a paradoxních a přesto smysluplných kombinací slov a významů se zde tentokrát setkáme i s otevřenými okny do autorova nitra, plného smutku, touhy a nespoutané imaginace: 'V trolejbuse / tmavožluté krychličky smrti, / modré krychličky smrti. / Bageta kavárenské zahrádky. / Jen dvě zatáčky k tobě; / mezi nimi nekonečno.'
Fišmeistrovy knihy jsem přečetl celé a téměř jedním dechem a pokládám je za nesmírně dobré, fakt není snadné mě zaujmout!, ale 'Z' je ještě o třídu lepší. Příslib výše uvedené rané básně rozkvetl do těch nejkrásnějších květů fantazie, neskutečných kontextů a šifer, jímž asi rozumím lépe než běžný čtenář... Pohlédněme na okamžik do autorova světa
...