Nacházíte se: Úvod> Oddělení> Krásná literatura> Próza> Světová próza>kniha Bílá pevnost

Obálka titulu Bílá pevnost

Bílá pevnost

Orhan Pamuk

Popis: 1× kniha, vázaná, 198 stran, 14,5 × 21 cm, česky - více

Běžná cena: 258 Kč
U nás ušetříte: 39 Kč (15 %)
Naše cena dnes: 219 Kč

Cena je včetně DPH 10 %
(Cena bez DPH činí 199 Kč)

Jaké bude vaše poštovné?
Zavřít

Poštovné

Pro zásilky po České republice si můžete vybrat z těchto způsobů doručení (ceny vč. DPH):

Česká pošta

Poštovné pouze 65 Kč - balík do ruky.

Kurýrní služba PPL

Poštovné pouze 65 Kč, doručení do 1 pracovního dne od expedice.

Osobní odběr

Nabízíme osobní odběr ve všech našich kamenných prodejnách (20 Kč). V centrálním skladu v Horoměřicích je vyzvednutí zdarma. Využít můžete také síť výdejních míst Zásilkovny (34 Kč).

Zásilky do zahraničí

Poštovné závisí na způsobu dopravy a hmotnosti zásilky. Cenu se dozvíte před dokončením objednávky.


Více o možnostech plateb a doručení

Přidat do košíku
Skladem
Skladem
Expedujeme do 1 pracovního dne.
Zde zjistíte dostupnost na prodejnách
Zavřít

Tento titul si můžete zakoupit i v těchto knihkupectvích (za běžnou cenu bez internetové slevy):

Knihkupectví Brno
Brno - Bohunice, OC Campus Square, Netroufalky 14-16, knihkupectvi.brno@kosmas.cz
Knihkupectví Hradec Králové
Hradec Králové, Mánesova 781/13, knihkupectvi.hk@kosmas.cz
Knihkupectví Kolín
Kolín, Pražská 947, knihkupectvi.kolin@kosmas.cz
Knihkupectví Ostrava
Ostrava, OC Avion,Rudná 114, knihkupectvi.ostrava@kosmas.cz
Knihkupectví Pardubice
Pardubice, Pernštýnské nám. 49, knihkupectvi.pardubice@kosmas.cz
Knihkupectví Praha - Perlová
Praha 1, Perlová 3, knihkupectvi.perlova@kosmas.cz
Knihkupectví Praha - Karlín
Praha 8, Sokolovská 394/17, knihkupectvi.karlin@kosmas.cz
Knihkupectví Zlín
Zlín, J. A. Bati 5637, (areál Svit, budova č. 12), knihkupectvi.zlin@kosmas.cz

Stav skladu v knihkupectvích bez záruky, kontaktujte prosím knihkupectví a knihu si rezervujte.

Skladem

Alternativní verze titulu Bílá pevnost

Bílá pevnost Elektronická kniha česky 178 Kč

Anotace

Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.

Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také

Bílá pevnost

  • Nakladatel: Argo
  • ISBN: 978-80-257-0276-5, EAN: 9788025702765
  • Překlad: Kučera, Petr
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 198 stran, 14,5 × 21 cm, česky
  • Rozměry: 14,5 × 21 cm
  • Rok vydání: 2010

Zařazeno v odděleních

Zařazeno v tématických nabídkách

Recenze

Recenze v Médiích

Mezi Východem a Západem

Barbora Uhlířová, RESPEKT, 16.8.2010
(...) Děj tohoto historického románu je záměrně situován do doby vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století, kdy se uzavírá slavná éra říše středu. Turci přicházejí po neúspěšném dobývání Vídně o evropské državy a osmanská říše se dostává do krize. Zároveň ale nastává oboustranný zájem o život v "odlišných civilizacích". (...) Bílá pevnost je jednodušší než jiné Pamukovy romány snad jen v tom, že se drží jedné dějové linie. Ale jinak se čtení této knihy stává - podobně jako u jeho jiných děl - výpravou do spletité džungle symbolů. Dobrodružný cestopis se velmi rychle mění v psychologické drama, aby vzápětí opustil dimenzi reality úplně či se změnil ve filozofický spis.

Strach z vlastní identity v Pamukově románu

Tereza Radváková, PRÁVO, 8.7.2010
(...) Nutno připomenout, že kritika Bílou pevnost nazvala novým historickým románem v době prvního vydání, tedy v roce 1985. V současném kontextu tak již autorův přístup za novátorský označit nelze, přesto ale díky svému výraznému žánrovému přesahu zůstává aktuální. Pamuk, podobně jako například Umberto Eco v románu Jméno růže, který je považován za prototyp moderního historického románu, překračuje hranice "vyprávění z dob minulých" a vede čtenáře do světa mnohoznačných symbolů napříč kulturními tradicemi. Historická kulisa jen vytváří prostor pro diskurz o možnostech poznání své podstaty. (...) Příběh benátského zajatce se odehrává v Osmanské říši za vlády sultána Mehmeta IV. Historikové o tomto období hovoří jako o přelomovém, protože poprvé začalo docházet k relativnímu dialogu mezi východní a západní kulturou. Osudy vzdělaného cizince nedobrovolně pobývajícího v Orientu jsou tak přístupné interpretaci v mnoha rovinách.

Kdo je tady Turek a kdo poturčenec?

Petr Zavadil, Hospodářské noviny, 18.6.2010
(...) Bílá pevnost je tedy "příběhem příběhu o příbězích". Který příběh je ale pravdivý? Žádný, samozřejmě. Celé je to fikce Orhana Pamuka. Ale který příběh je pravdivý v rámci fikce Orhana Pamuka? Ani to zřejmě nelze jednoznačně rozhodnout. Prózu je možno číst jako esej o nespolehlivosti příběhů. Anebo se pustit do jejich rozplétání. Všudypřítomné symboly, parafráze či přímo výpůjčky z nepřeberného množství děl turecké či západní literatury ale takový úkol neulehčují.(...) Tyto minipříběhy dobře ilustrují Pamukovu tezi o zakomplexovanosti turecké společnosti na straně jedné a o namyšlenosti Západu na straně druhé - myšlenku, kterou spisovatel dále rozvinul ve svých vrcholných románech. O mnoho více východně-západní sociologie v novele Bílá pevnost není. Možná ještě odkaz na faleš západních příběhů o Orientu a východních představ o Západu. Tím se ale vracíme k tvrzení o nespolehlivosti příběhů. (...) Bílá pevnost ovšem přináší ještě mnoho dalších motivů. Je těžké odolat a nepustit se do luštění, jak to bylo doopravdy s příběhem dvojníků Benátčana a Turka, do hledání skrytých souvislostí a významů a interpretací textu.

Mezi Benátkami a Istanbulem

Ladislav Nagy, LIDOVÉ NOVINY, 12.6.2010
(...) Právě tato vynikající kniha, původně vydaná v roce 1985, zajistila svému autorovi obrovský mezinárodní věhlas. Stalo se tak počátkem devadesátých let, když byla přeložena do angličtiny a stala se světovým bestselerem. Pamuk v ní pokračuje ve zkoumání vztahu mezi Východem a Západem (mimochodem, s jistým zjednodušením by se dalo říct, že Pamuk má v tomto ohledu blízko k Salmanu Rushdiemu; každý z nich zkoumá tento vztah z jiného břehu: Rushdie ze západního jako člověk, který má východní původ, Pamuk z východního jakožto autor, který má výrazně západní vzdělání) a zavádí nás do Istanbulu v 17. století, tedy v době, kdy příkop mezi Tureckem a Evropou je hluboký jako nikdy předtím. (...) V příběhu bezejmenného italského vypravěče, který se stal zajatcem Turecka a nikdy již neviděl svou rodnou zemi, je Turecko nejprve dobyvatelem. Nicméně po neúspěšném dobývání "bílé pevnosti" následuje rychlý pád dolů, až se nakonec (což už v románu není) osmanská říše stane "nemocným mužem Evropy". Síla, v románu manifestovaná Hodžou, je vždy mince o dvou stranách. A na té druhé straně se zpravidla skrývá slabost.

Podělte se s ostatními o svoje myšlenky:

Napsat vlastní recenzi

Uživatelské recenze

Průměrné hodnocení:

Východ a Západ jedno sú!

ozzy, Trnava, Slovensko, 19.5.2011

(Toto je kvalitní recenze)
Mimoriadne zaujímavé dielko o absurdnej (ale na druhej strane pochopiteľnej) nevraživosti a nedôvere medzi dvoma svetmi, plynúcej jednak z predsudkov, jednak z nevedomosti, jednak z túžby po moci a osobnom prospechu. Orhan Pamuk opäť (ako aj veľa krát vo svojich ďalších prácach) zastieraním identít hlavných hrdinov dokazuje, že nejestvuje Východ a Západ, ale iba človek sám. Človek sám so svojími strachmi, besmi, neistotou a predsudkami, ale aj túžbami po poznaní a láske.Krásna záležitosť a v podtate taká predohra k autorovým veľmajstrovským románom.

Pamukovo hledání identity

Honza, honzic.h@seznam.cz, Hradec Králové, 7.6.2010

(Toto je kvalitní recenze)
Turecké galéry vynořující se z mlhy, nabodávání na kůl, vývoj „ďábelské“ zbraně, palácové intriky, studium hvězd, příběhy o pochopení světa… to vše namíchal spisovatel Orhan Pamuk do svého románu Bílá pevnost odehrávající se v barvitém světě Osmanské říše. V prvé řadě však autor za pomoci hlavních hrdinů knihy vášnivě pátrá po jejich vlastní identitě a tím nastoluje sžíravou otázku každému z nás: „Kdo jsem já?“. Obrovský dík patří nakladatelství Argo a překladateli Petru Kučerovi, kteří českému čtenáři tohoto významného držitele Nobelovi ceny za literaturu představili a nadále přinášejí v jeho brilantních románech. Jedná se o Pamukův třetí román, kde začal se svým dnes již světoznámým vyprávěním. Přitom čtenář čte jiného Pamuka než měl možnost číst dosud. Jde totiž o román nejsevřenější. A to jak časově, tak i příběhově. Pamuk se tímto románem ve své podstatě teprve chystal na svá další díla. Zejména na své monumentální postmoderní dílo Jmenuji se Červená. Kniha se odehrává v Istanbulu druhé poloviny 17. století za vlády sultána Mehmeta IV. Pamuk čtenáři po celou dobu vypráví dva rozličné příběhy, které se ke konci románu stávají jedním. Vypráví o dvou naprosto rozdílných životech. Fascinující však je, jak oba životy s lehkostí motýlích křídel spojí v život jeden. Na pozadí příběhu, na vlas si podobných, Benátčana a Hodži ukazuje světu pro něho dnes již typickou věc – prolínání východu a západu. Každý z hrdinů žije svůj vlastní život v jiném koutu světa. Shodou okolností se však tyto dva světy prolnou. Benátčan je zajat a následně vykoupen Hodžou, aby mu sloužil a pomáhal v jeho studiích a experimentech. Hodža je hladový po vědění. Zajímá ho spousta věcí, ale hlavně však vědění západu. Celé dny s Benátčanem tráví psaním příběhů sami o sobě, vyprávěním si o svých životech až se nakonec stanou přáteli. Po určité době je Hodža schopen přijmout určité západní tradice a zvyky. To samé se však stává u Benátčana. Tím je jakési „mísení kultur“ v románu dokončeno a vše míří k fascinující záměně postav, kdy se Benátčan stává Hodžou a Hodža naopak Benátčanem. V tomto románu, více než v jakémkoli jiném, Orhan Pamuk promlouvá do duše lidí, aby si uvědomili, že i přes barvu pleti, místa života a náboženského smýšlení jsme všichni stejní. Odmítá a tímto románem silně protestuje proti dogmatickému tvrzení, že východ je východ a západ je západ. Tento text se odehrává v 17.století ne zrovna náhodou. Jedná se o dobu, kdy Osmanskou říši zachvátila „západní horečka“. Osmanská říše pochopila, že Evropa je silným soupeřem a že z jejích útrob vychází spousta zajímavého, důležitého a podstatného pro pochopení a zároveň přežití ve světě. Velkou roli také sehrála sílící moc Ameriky. Ovšem i na pozadí textu, který se odehrává o několik století před naší dobou čtenáři mistrně vykresluje svět současný. Leitmotivem románu je totiž myšlenka, že již v 17. století se východ stával západem a západ východem. Stejně tak jako tomu je dnes. Co je však také hlavní myšlenkou románu? Dost možná bychom mohli říci zásadní myšlenkou? Že východ symbolizovaný postavou Hodži je schopný žít v míru a naprosté toleranci se západem symbolizovaným postavou Benátčana. Orhan Pamuk tak do svého románu zakomponoval světu jasné poselství. Otázkou však zůstává zda bylo pochopeno a vyslyšeno. Nebo se tak teprve stane?

Pamukovo hledání identity

, 20.5.2010

(Toto je kvalitní recenze)
Vynikající román! Oproti autorovým předchozím románům více sevřenější...Nicméně rozhodně ne jednodušší - téma nejistoty vlastní identity, setkání s dvojníkem, na první pohled rozdílné pojetí života a náboženství - to všechno - a vlastně ještě mnohem víc - v knize najdete a nudit se při tom rozhodně nebudete.

Orhan Pamuk

Turecký spisovatel Orhan Pamuk (nar. 1952) byl recenzenty literární přílohy deníku Independent charakterizován jako „jeden z nejnevšednějších a nejoriginálnějších hlasů současné světové prózy“. Je autorem řady knih, mezi nimiž jsou například Bílý hrad, Černá kniha a Nový život; v roce 2003 získal mezinárodní literární cenu IMPAC za román Mé jméno je červená. V roce 2004 vyšel anglický překlad jeho románu Sníh, který byl označen za „dílo zcela zásadního významu pro současný svět“. Orhan Pamuk žije v Istanbulu, městě, jež je pro něj nepostradatelným zdrojem inspirace. Nobelova cena za literaturu 2006.

 
zavřít