Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Otčenáš vyšel poprvé, v Paříži v roce 1899 jako jedno z nejkrásnějších, ale i nejmystičtějších děl své, doby.