Jak prodat vycpaného žraloka

(...) Knihu lze rozčlenit na tři díly, z nichž každý přináší mnoho skvělých postřehů z prodeje drahých obrazů a předmětů. První je téměř výsměchem současnému umění, které je od doby Andyho Warhola pouze o věhlasných značkách. Pojem branding, tedy budování zvučného jména, pak je klíčový pro celou publikaci. Její hlavní teze hlásí, že umění ztratilo jakoukoli hodnotu a tu nahradila cena. (...) Druhá část, mnohem analytičtější, popisuje proces brandingu. Na něm se samotný autor podílí jen velmi málo. Podle nejznámějších případů, jakým je Damien Hirst, musí umělec pouze šokovat. Skutečný branding provádí jeho galerie, aukční domy, slavní prodejci umění a v neposlední řadě sběratelé, jakým je Charles Saatchi. Když něco koupí Saatchi, cena děl téhož autora se okamžitě zvedá, někdy i zdvojnásobí. Závěrečná třetina knihy zcela boří mýtus umění jako dokonalé investice.

(...) Don Thompson sa vo svoje knihe, ktorá vyšla vo vydavateľstve Kniha Zlín pod názvom Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů, zaoberá stovkami diel a ich osudom v dražbách, kde sa mnohým darilo menej, než sa všeobecne verí. (...) Kniha o zákonoch ekonomiky súčasného umenia a aukčných domov obsahuje množstvo čísel a veľmi málo riadkov, kde by sa niekto nadchýnal samotným umením. Hlavné slovo majú bohatí investiční bankári, ktorí neraz „nakupujú ušami“, teda kupujú diela bez toho, že by ich vôbec videli, spoliehajú sa na značkových autorov, galérie a aukčné domy.

(...) Thompson se ve své stejně ironické jako zasvěcené knize snaží osvětlit, co naznačuje podtitul: Prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů. Opírá se přitom o rozhovory s vlivnými lidmi v oboru a pomáhá si logickou teorií marketingu aplikovanou na tak nelogickou oblast, jakou je trh s uměním. Podstatu celé jeho knihy lze shrnout do jasnozřivé věty sedmiletého Jacoba citované v knize The Worth of Art od Judith Benhamou-Huetové. Klučík na otázku „Co je to Christie’s?“ odpověděl jasně: „Značka obrazů!“ A právě brand, tedy značka, je pojem, který hýbe Thompsonovým vtipným pojednáním. Prostě řečeno, při koupi obrazu se chovejte, jako když si pořizujete kecky. Jestli nechcete riskovat mimoňství, jděte do značky: „ády“ vám ostudu neudělají.

(...) Pro čtenáře - a českého obzvlášť - je Thompsonova kniha mnohem pozoruhodnější v zachycených příkladech pohybů na aktuálním výtvarném trhu. O něm se v Česku příliš nedozvíme, rozruch tu současné umění nevyvolává ani v tak exponovaných chvílích, kdy se za třicetileté autory za hranicemi platí stejně jako za sto let mrtvé klasiky. A Don Thompson v tomto ohledu odvedl skvělou práci: čtenáře provádí zákulisím tvrdých pravidel galerijní, aukční a veletržní scény, promlouvá si s jejími nejdůležitějšími postavami, drze se ptá a čtenář začíná mít čím dál víc pocit, že tady něco nehraje: Thompson je racionální ekonom, a přesto o umění uvažuje: neustále se vrací k estetickým a obsahovým hodnotám děl - mnohem oduševněleji než ti, kteří se jím zabývají profesionálně.