Krutá vrchnost, ubozí poddaní?

Anotace

Monografie se zabývá českým venkovem v 18. a 1. polovině 19. století. Originálním způsobem spojuje historickodemografické metody s mikrohistorickým přístupem, při němž ožívají příběhy stovek konkrétních lidí a jejich rodin. Na těchto osudech je tak ukázána proměna venkovské společnosti odehrávající se na pozadí velmi dynamické doby, kterou ovlivnily osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II. a v níž se postupně rodil moderní český stát. Kniha se věnuje majetkoprávním vztahům uvnitř rodiny. Ukazuje, jakým způsobem se venkovské grunty předávaly z generace na generaci a jak tento majetkový převod ovlivnil osudy jednotlivých členů rodiny. Dále se zabývá otázkou, zda a jakým způsobem mohl člověk změnit svou sociální pozici, do jaké míry jeho další osudy ovlivňoval sociální původ. Autorka se snaží postihnout rozdíly v životních cyklech příslušníků různých sociálních vrstev, když sleduje jednotlivé životní etapy (dětství, čelední služba, vstup do manželství, stáří). V neposlední řadě se kniha pokouší zodpovědět na otázku, jaký byl vztah poddaných a vrchnosti. Ukazuje, že tradované představy o zlé vrchnosti a utlačovaných poddaných zdaleka vždy neodpovídaly skutečnosti, neboť svět, v němž žili naši předkové, nikdy nebyl jen černobílý.