(...) V temnotě je nádherný příklad toho, co může ženská mysl vyplodit, když na moment odhlédne od fenoménu nadpřirozených bytostí prahnoucích po lásce a sexu se středoškolačkami. Román tvoří dokonalá souhra promyšleného příběhu, drsné akce, spousty krve a černého humoru. Právě ten nesporně odhaluje ženskou ruku. Urážky a špičkování, kterými Kal zahrnuje Nika nebo kteroukoli z˙vedlejších postav, v sobě nesou chytrý, suchý a neskutečně rýpavý ženský humor, který se hemží narážkami na filmové i skutečné osobnosti, či literární postavy. Kromě toho v sobě však Thurmanová ženu potlačila. První taková antiženskost románu V temnotě spočívá ve volbě hlavního hrdiny. Pustit se do ich-formy mužského mozku je pro každou ženu výzva a myslím, že se s ní Thurmanová popasovala velmi dobře. Kalovy myšlenky, mnohdy zcela lidsky odbíhající od tématu, napěchovala sarkasmem, cynismem a sebepohrdáním a z exkurzu do jeho mysli tak vytvořila jiskřivou podívanou pouze na vlastní nebezpečí.