Soubor statí vyšlý pod názvem Holaniana od Vladimíra Justla, našeho největšího znalce poezie Vladimíra Holana, shromažďuje výběr z padesáti let jeho bádání. "Atonální harmonie" Holanova díla je zde vykládána s vzácnou kombinací osobního zaujetí a vědecké erudice. (...) ustl je přesvědčen, že literární historie a kritika "by zvláště u tak složitého zjevu [jako je Vladimír Holan – pozn. aut.] měla podat čtenáři pomocnou ruku". A tohoto kréda se ve všech svých statích držel neodchylně. Vede čtenáře opatrně nejhustším trním, nabízí (ale nenutí) mu vnitrotextové paralely, upozorňuje na verše, které Holan přepracovával a významově pozměňoval, a uklidňuje nás poznáním: "A tak tu jde o prostotu, k níž vede nezvyklá cesta, cesta složité a komplikované obraznosti; jde (…) o složitou prostotu." (...) Poselství Justlovy kritické práce pak může být: přijmout Holanovo dílo jako "svět provokujícího dialogu". Vždyť tento "nesrozumitelný" básník v roce 1964 Vladimíru Justlovi pravil: "Můj život byl fantastický, protože byl všední."