Ostrá a přesná analýza současné finské společnosti v románu Role člověka získává na účinku zejména tím, co je Hotakainenovou obchodní značkou – dokonalým mixem tragických, dojemných i komických momentů, tentokrát s překvapivým, mrazivým závěrem.

Romanopisec Kari Hotakainen exportuje zemitý finský humor. (...) Stejně jako v románu Na domácí frontě i v Chrámu svatého Izáka se v Roli člověka ocitáme v kruhu finské rodiny. Do její kuchyně však vstupujeme prostřednictvím postavy literáta, jenž nemá o čem psát, ale potřebuje napsat knihu - bez dalšího potvrzování totiž ztrácí status spisovatele. Nejde tedy ani tak o knihy samotné, ale o to, aby byla "obnovena" role spisovatele. Proto spisovatel vyzve při náhodném setkání venkovskou ženu Salme Sinikku Malmikunnasovou, jež mívala obchod s galanterií, aby mu za úplatu odvyprávěla svůj příběh. Paní jde především o peníze a o to, aby to spisovatel napsal "podle pravdy". Literátovi jde však samozřejmě o něco úplně jiného. V románu Role člověka, jak už ostatně naznačuje samotný titul, tak realita neustále naráží na fikci, případně se přetlačují, nebo se dokonce jedna snaží zakrýt druhou.