Dívka se zlatými kalhotkami

Anotace

Zapomenutý spisovatel píše ve svém domě na pláži paměti. Do poklidného stereotypu přijíždí jeho nestydatá neteř Mariana se svým přítelem fotografem. Přes den se Mariana miluje nebo hádá se svým přítelem, kouří a chodí na procházky, v noci pomáhá strýci s přepisováním pamětí a nahá s ním vede vášnivé debaty v posteli, končící často až se svítáním. Spisovatel pod vlivem Marianiných otázek bilancuje svůj život a čím dál víc se oddává erotickým fantaziím o ní i její matce. Když se obě ženy setkají, má to pro spisovatele fatální důsledky, které mohou vést až k sebevraždě. Intimně laděný román, který byl ve své době šokující, působí dodnes nebývale otevřeně.

Ukázka z textu

Zjevení několika centimetrů kůže mu připomnělo déšť za okny. Zdálo se, že Marianino stehno teď vystupuje z minulosti vzniklé náhodou, potom z nutnosti změněné a nakonec přepsané touhou. Místo aby mu podala sklenici, zůstala před ním stát a dívala se na něj se šibalským úsměvem. Forest si byl nějakým temným řádem krve vědom toho, že její tělo už nikdy nebude oplývat takovým půvabem jako v tom okamžiku – když jednou nohou trochu nakročila kupředu a upila ze sklenice – a proces splynutí se zopakoval. Znovu uviděl prostitutku, už s identitou (sokolí profil a dravá koketerie Lali Verové, definitivně vybrané a zvolené) u paty schodiště, s vlasy mokrými po sprchování, pásek županu uvolněný, jak ho prosí o místo v jeho posteli, protože jí bouřka nahání strach. Do této vidiny se mu pletly dveře skříně se zrcadlem v nejtemnějším koutě, které se samy s vrzáním otvíraly... Marianin hlas ho přivedl k sobě.
„Na!“ Podala mu sklenici, vyskočila na postel s cigaretou v ústech a kočičím předením, vklouzla mezi svého strýce a přítelkyni a posadila se s roztaženýma nohama. „Ten milovaný mámin obrázek, prosím.“