Román Totem vlka, který vyvolal v Číně i v zahraničí bouřlivou diskusi o čínském nacionalismu, je zároveň román, reportáž, naučení příštím generacím i úvaha o smyslu dějin. V Číně se stala bestsellerem, vyprovokovala bouřlivé diskuse o povaze čínského národa (t. j. chanského etnika). Prodalo se obrovské množství výtisků, oficiálních i pirátských, byly o ní napsány celé vědecké studie...

(...) Těžiště knihy je ve vlku. Je ho všude spousta. Spolu s vypravěčem sledujeme, jak prošpikovává step zásobárnami gazelího masa, masakruje koňská stáda, srdnatě bojuje v obklíčení a milosrdně zabíjí členy vlastní smečky chycené do pasti. Lezeme do vlčích nor, krademe vlčata a pozorujeme, jak zhrzené vlčice kují pomstu. Jsme vlkům tak blízko, že nakonec autorovi odkýváme i troufalé tvrzení, že nájezdníci z časů Čingischána se svému válečnickému umění učili právě pozorováním vlčích smeček. Neúspěšný pokus odchovat vlče nadšeným studentem, který je dnes profesorem politických věd a příběh v sobě nechával dozrát přes třicet let, je hluboce jímavým vyprávěním, které by samo o sobě vystačilo na tragický epos. (...) Český překlad, který je silnou stránkou knihy, vynechává - bohudíky - šedesátistránkový politický pamflet v závěru. Přes výše uvedené je Totem vlka závanem čerstvého větru, který do českých luhů a hájů nese po delší odmlce volání divočiny. Je těžké po něm trochu nezvlčit.