K napsání vzpomínek ho jednak vyzývali přátelé, jednak donutily okolnosti, zvláště řada mýtů, zaručených i nezaručených pověstí, které obklopovaly malíře, žijícího od roku 1977 se svojí ženou a dcerou v horské samotě Rossiniere ve Švýcarsku. (...) Byl a zůstal aristokratem rodem i duchem a ovšem také malířem, který měl to štěstí stát při zrodu avantgardních směrů a přátelit se s nejslavnějšími umělci své doby. Ta obsáhla téměř celé století. Balthus vzpomíná na umělce, které rodiče zvali do domu – malíře Denise, Moneta, Bonnarda, básníka R. M. Rilkeho (jenž v roce 1921 jedenáctiletému chlapci napsal předmluvu k cyklu komiksových kreseb), a také přátele, které měl mezi malíři později, Deraina, Picassa a Giacomettiho. Vzpomíná také na přátele a návštěvníky, kteří za ním přijížděli do Rossiniere...