Souborné knižní vydání kratších textů, které byly dříve publikovány v novinách, odborných časopisech a konferenčních sbornících, má pro čtenáře tu zásadní výhodu, že lépe osvětluje záměr, s nímž je autor psal. Platí to bezezbytku o článcích Pavla Barši (1960), které se věnují zdánlivě vzdáleným tématům (islamofobii, multikulturalismu, neokonzervativismu, feminismu, českým Romům či depolitizaci), ve skutečnosti ale krouží kolem jednoho tématu. Tím je vztah většin k menšinám. Ústřední otázka knihy, kterou autor formuluje v úvodu, zní: "Je možné narovnat postavení příslušníků menšin bez toho, že by se tím musela popřít jejich odlišnost? Lze zahrnout vylučované, aniž by se tím smazal rozdíl mezi nimi a původně zahrnutými?"