(...) Další zajímavostí je schopnost série udržet si čtenáře bez nutnosti se s někým ztotožnit. Osobnost L totiž neznáme a Light je přece jen poněkud morálně ambivalentní. Zároveň nepatří ani do kategorie sympatický záporák, na to je příliš čistým intelektem. Jako ve starých detektivkách, kde pouhá myšlenková virtuozita zápletky a jejího rozplétání dokázala vše s přehledem utáhnout. V bravurní technicistní kresbě, která odpovídá vybroušenosti a čistotě obsahu, je Zápisník smrti právě takovým čtením. Japonci se jednoduše opět nebojí jít si svou vlastní cestou a ještě při tom sklidit zasloužený úspěch.