(...) V knížce Ilustrovaná máma se autorce podařilo popsat z pohledu desetileté Keiko život v rodině-nerodině, kde nefunguje ani otec (resp. otcové, protože každá sestra má jiného), ani matka, kterou čím dál víc sužuje nepřiznaná duševní choroba, čímž se ledacos vysvětluje (jak jinak, až na konci vyprávění). Příběh, určený spíše starším čtenářům, skrývá i různé podněty k úvahám: kde leží hranice mezi bláznovstvím veselým a zničujícím; jak poznat, který způsob života je ten správný, dobrý?