Druhý svazek sebraného díla vloni zesnulého Jana Balabána přináší jeho romány a novely, včetně posmrtně vydaného titulu Zeptej se táty, který se stal Knihou roku Magnesia Litera. (...) Říkával totiž sice, že svého hlavního hrdinu, tedy sebe, rád nechá odstrčit dalšími postavami, tedy ostatními lidmi, ovšem jeho hlas je stejně ve všech textech slyšet dobře. Což je stejně tak handicap z hlediska žánrového jako výhra z hlediska intenzity a autentičnosti, jímž díla ostravského prozaika na čtenáře působí. Jan Balabán totiž sice možná někdy může svým moralistním tónem trochu nudit, ovšem člověk u něj má jistotu, že pokud už něco říká, tak to myslí vážně - což ostatně dokazují taktéž již zmíněné motivy, které se v jeho dílech neustále znovu vynořují. A přitažlivost textů tohoto autora spočívá v neposlední řadě i v tom, že říká čtenáři do očí věci velmi nepříjemné - což může být opět stejně tak velký handicap, neboť někdo takové věci zkrátka nechce poslouchat.