Držitelka Nobelovy ceny Herta Müllerová se zobrazení totality věnuje po celý život. Román Srdce bestie nejenže tuto tradici potvrzuje, ale navíc nese některé autobiografické rysy. Jak se žilo v Rumunsku za dob diktátora Nicolae Ceauşesca?

Hertu Müllerovou lze považovat za jeden z nejautentičtějších hlasů současné literatury. Její texty vynikají jak svou kompozicí, tak i jazykovým a tematickým plánem. Přesto, bez ohledu na proměnlivost způsobů artikulace, její tvorba působí, jako by psala celý život jedno dílo, což dokládá i český překlad románu Srdce bestie. (...) Jde o příběh čtveřice studentů, příslušníků německé menšiny, kteří jsou v Ceauşeskově režimu po skončení vysoké školy nuceni nastoupit do přiděleného a mnohdy ponižujícího zaměstnání. Pevný svazek přátel zde představuje jedinou možnou skrýš, oblast svobody a důvěry v brutálním prostředí. Nucené odloučení přátelství do značné míry narušuje a každého ze studentů paralyzuje či jej vede k cynickému a obrannému postoji vůči realitě. (...) Příběh prózy Srdce bestie je naplněn realitou Ceauşeskova režimu až po okraj, přesto z něj ale netrčí schematicky či tezovitě. Na opak, všechny výše zmíněné elementy teroru se díky bohaté metaforice a jisté abstraktnosti stávají daleko sugestivnějšími a surovějšími.