Sborník s názvem Aby radost nezmizela vznikl jako pocta nedávno zemřelému básníkovi Ivanu Martinu Jirousovi alias Magorovi, jedné z nejvýraznějších osobností českého undergroundu. Na sklonku minulého roku jej vydala Monika Elšíková a svými texty a fotografiemi do něj přispělo téměř třicet Magorových příbuzných, kamarádů a známých.

(...) Sám jsem sborník otvíral s lehkou obavou, zda nepůjde pouze o kompilát skandálních alkoholových historek s Magorem v hlavní roli. První texty se sice ubírají právě tímto směrem, ale zanedlouho se objeví i vzpomínky dalších Jirousových blízkých, které tuto monumentální postavu nasvěcují z odlišných úhlů. Stránku po stránce se tak před čtenářem vynořuje i Jirous křehký a láskyplný, Jirous svérázný rodič, Jirous hluboce věřící, zkrátka Jirous, který nemusí jen za každou cenu provokovat vulgaritami, vrháním půllitrů či obnažováním se na veřejnosti. Není asi náhoda, že druhou, „intimnější", citovější podobu nezdolně autentického člověka a básníka zdůrazňují spíš vzpomínky psané ženami – ať už jde o partnerku z posledních let Dášu Vokatou, manželku Juliánu, dceru Františku či dlouhou řádku ženských přátel.

(...) Knihu Aby radost nezmizela sestavila a vydala Monika Vadasová-Elšíková. Součástí je i soustrast Václava Havla, kázání salesiánského kněze Ladislava Heryána, fotografie Ondřeje Němce a nevydané rukopisy Ivana Jirouse.
Vzpomínkou do sborníku přispělo více než třicet lidí, například Jirousovy děti, žena Juliána, evangelický kněz Sváťa Karásek, Petr Placák, Vladimír Merta, František Lízna nebo saxofonista Plastiků Vráťa Brabenec.