Touha cestovat s mraky. A taky pocit, že stále nestíháme, že máme zpoždění za životem. Básnická prvotina Miroslava Bočka je čtením nejen do zamračeného dne – jsou v ní vzpomínky na babičku, na moře, chvíle osamění i naplnění, ale také básně "angažované". Možná pelmel, který spojuje potřeba zachytit silné okamžiky. Potřeba vědět, že to, co žijeme, není až zas tak banální.