CD-Muži, kteří nenávidí ženy

Nebýt doporučení kolegů, asi bych nevydržela suchopárný úvod. Pak mne kniha neuvěřitelně chytla, je čtivá a nedají se od ní odtrhnout oči. To je i negativum, protože se mi v některých úsecích zvedal žaludek. Proto ano, ale slabší povahy jako já by ji vůbec neměly otvírat.

Popravdě nechápu to všeobjímající nadšení čtenářů. Nejlepší detektivka? To ani náhodou. Jedna z nejčtivějších knih? To už vůbec. Popravdě, byl jsem trošku zklamán. Tohle že má být ta bomba? Dialogy občas jak z červené knihovny, postavy spolu mluví někdy tak nereálným jazykem, že jsem nevěřil, že takto dnes ještě někdo píše. Vykreslení některých postav směřuje také do červené knihovny. Stylisticky knížka místy připomínala učebnici němčiny ze 40. let od Hugo Siebenscheina. Slušelo by ji klidně seškrat o 200-300 stran. Konec, kdy kladný hrdina potrestá toho záporného podivnou konstrukcí je jedna velká tragédie. Vůbec mě to neláká si přečíst 2. a 3. díl. Škoda. Musím říct, že takovy Jo Nesbo stojí o třídu víš.

Po dlouhé době kniha, která mě donutila ji dočíst do dvou do rána. Je pravda, že takové vyřešení záhady Harriet se nabízelo už dlouho a konečné vítězství v Miléniu bylo trochu přitažené za vlasy (tyto "americkké" konce mě moc neberou), ale i tak dávám této knize jedničku s hvězdičkou a těším se až se začtu do dalšího dílu.

Uznávám, že je to velmi čtivá detektivka, ale čtivá stejně asi jako desítky jiných vydařených detektivek. Trochu nechápu ten humbuk kolem knihy, zase takový zázrak to není...

Knihu jsem dočetla dnes ráno, ale přikloním se k té menšině, která na ni nebude pět ódy. Faktem je, že je kniha napsána čtivě. Na druhou stranu mi vadí, když se děj rozjede někde na 150-200 straně a po rozuzlení následuje dalších 100 stran, které jsou opět nudné a nadbytečné. Knihy opravdu dobrých romanopisců vás musí bavit od A do Z, bez pardonu, tím spíš, pokud je kniha považována za bestseller. Vlastně celá 'Wennerstromova' dějová linie je notně přitažená za vlasy a knize podle mě vyloženě uškodila. Hlavní příběh je napínavý, ovšem místy až žalostně předvídatelný a ne zrovna moc originální. A nevím, jestli to bylo špatným překladem nebo původní předlohou, ale ani po stylistické stránce to není bůhvíjaká perla. Často se opakují určité fráze, slovní spojení, jazyk je poměrně dost jednoduchý. Což ale nemusí být u tohoto žánru možná na škodu, jen na to nejsem moc zvyklá. Detektivky moc nečtu, knihu jsem přečetla ze zvědavosti po nadšených ovacích ze stran mých známých. Ale za sebe říkám, že ten mediální poprask příliš nechápu, moje známka je někde uprostřed známkovací škály.