(...) Na válečné stezce jsou Klášteráci nevyhnutelně se všemi 'dospěláky' – latinářem a řečtinářem Tygrem, hlídačem městských sadů starým Davidema samozřejmě s rodiči.
Kaplického kniha ovšem není jen dobrodružným a humoristickým románem. Pro dětského čtenáře může být navíc kvůli bohaté a často již zmizelé slovní zásobě poněkud těžším kusem. V dnešním kulturním kontextu je především plastickou freskou jednoho jihočeského města po roce 1900. Sytými barvami přitom autor zachytil nejen zaniklá zákoutí, tváře domů a jejich obyvatel, ale i významné události spjaté s počátkem století:pohyblivé obrázky Ponrepova kinematografu, vzrušení z příjezdu cirkusu či atmosféru výročních jarmarků. V neposlední řadě lze k Banditovi, Paťárovi a spol. přistupovat jako k netradičnímu průvodci po starém Táboře. Počkat, až na "Klášteráku na jarním sluníčku oschne dlažba" a vydat se hledat to, co nezahladil čas.