Tříleté období, kdy byl Martin C. Putna ředitelem Knihovny Václava Havla, završil tento literární historik knihou Václav Havel: duchovní portrét v rámu české kultury 20. století. Jde nepochybně o dílo významné už proto, že pojednává o osobnosti V. Havla, kterou zná v Čechách skutečně každý a každý má na ni nějaký názor.

(...) A přece Putna napsal knížku, která přibližuje Havla novým, často i nečekaným způsobem, byť při její četbě čtenář nemá ani na chvíli pocit, že se vzdaluje oné tváři, kterou si myslí, že zná. Spíš se jeho obraz podobá portrétu, ke kterému se přibližujeme v jiném světle či úhlu. Vidíme to samé, co dřív, ale přece jinak. (...) Ale Putnu hlavně, ba jedině vážně zajímá právě to, o čem koneckonců už léta píše (viz dvojdílné Dějiny české katolické literatury), tedy člověk ve své spirituální dimenzi. Ta totiž – marxistům navzdory – nakonec jeho chování a skutky určuje najzásadněji. A Havlovo působení v dějinách si bez ní představit nelze. (...) Havel se svou duchovní vizí ztroskotal, ale i po tom ztroskotání tu zůstalo mnoho hodnot, ze kterých budou čerpat další generace. Uzavírá Putna. Těch hodnot si je však třeba všimnout.