Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé

Kovandovy črty na pomezí ekonomie, sociální psychologie, sociobiologie a antropologie vyplňují citelnou mezeru v domácí popularizační literatuře, jež zoufale zaostává za produkcí zejména anglosaskou, která nás sice svým šarmem oslňuje v překladech jako Špekonomie (Dubner a Levitt) či Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách (Allan a Barbara Peasovi), ale postrádá autenticitu domácího původu. To se Kovandovi do značné míry podařilo napravit, i když ve výběru svých často originálních poukazů vychází povětšinou ze zahraničních studií. To ovšem není chyba jeho, ale především zaměření domácí vědecké produkce na pomezí humanitních věd, ekonomie a přírodovědy, kde neotřelé pohledy na lidskou každodennost stále chybí. Lukáš Kovanda k nám tato témata na populární a chytlavé úrovní přivádí, upozorňuje na ně, a tak možná, jak doufám, zpětně ovlivní selekci témat i v české „grantové vědě“. Často se přímo nabízí nahlížet ekonomii jako nauku o chování, a také tak intuitivně na laické úrovni činíme. Mnohem méně si však připouštíme, že i naše city, vztahy, chování a všední každodennost můžeme naopak nahlížet právě prismatem této disciplíny. Pokud vás zajímá, proč během ekonomické krize zapláčou milenky více než milenci, proč je hodnota panenství vyšší než hodnota panictví či proč nekňubové s MBA snižují HDP, můžete se s chutí i pobavením začíst.