Naše znalosti o kosmu a elementárních částicích se neustále prohlubují, počet knih, které se těmto tématům věnují, však nové informace spolehlivě převyšuje. Mnohé se tedy opakuje. Přesto Gleiserova kniha vybočuje. Jednak je to jeho subjektivním pojetím populárně -naučné publikace: v první třetině tak třeba čteme autobiografickou knihu o tom, jak malý Marcelo k fyzice přišel. Druhým vybočením je autorova opozice vůči současnému hledání jednotné teorie, která spojí svět kvantové a einsteinovské fyziky. Gleiser v tomto úsilí vidí zkostnatělost a navázání na náboženství. S tím souvisí i snaha o vidění vesmíru jako čehosi symetrického. Právě asymetrie je totiž podle Gleisera tím, co umožnilo existenci vesmíru i života v něm.