(...) Co je veselé, nebývá vždy radostné. A čím víc se u některého literárního díla smějeme, tím větší můžeme cítit smutek. Jako třeba u sedmnácti drobných prozaických textů ruského spisovatele Michaila Bulgakova vybraných do útlé knížky O prospěšnosti alkoholismu. Většina z nich vychází česky vůbec poprvé v osvěžujícím překladu studentů Filozofické fakulty UK. (...) Ve svých prózách dokázal vytvořit zvláštní druh humoru, který vycházel vesměs ze situací znepokojivých a tragických. Opilství, syfilidu, tu "obávanou metlu proletariátu", korupci, katastrofální nedostatek vzdělání, práce, peněz a vůbec základních životních potřeb v porevolučním Rusku - to vše zachycuje autor ve svém díle opakovaně, a pokaždé jinak. (...) Bulgakovovy postavy jsou naivní, vytvářejí komiku jakoby bezděčně, aniž by si toho byly vědomy a aniž by věděly, že jsou k smíchu - a na druhé straně ze všech textů drasticky vzlíná všudypřítomná absurdita.