IIvan Klíma i ve svém pokročilém věku neztratil schopnost pozorovat život vnější i vnitřní, co už v minulosti opakovaně dokázal. I v této knize si zachovává svou standardní formu, i když dle mého skromného názoru nedosahuje vrcholu, který předvedl v starších knihách. Jeho témata jsou stejná: láska, nevěra, zrada, smrt. Nejsilnějšími se mi jeví...