Ladislava Chateau se často zaměřuje na bolestné a dlouhodobě zamlčované stránky francouzské historie, jakými jsou například lynčování žen podezřelých ze „styku s nepřítelem“ po druhé světové válce, státem naprosto nezvládnutá repatriace alžírských harkis po podpisu evianských dohod či historické pozadí dnešních nepokojů v přistěhovaleckých čtvrtích francouzských měst. Z tohoto pohledu nepřekvapí, že tématem spisovatelčina zatím posledního díla se staly poměry válečné Francie, přesněji řečeno cho

Kniha zabývající se u nás nepříliš známým tématem kolaborace či odboje francouzských autorů vůči nacistickému a vichistickému režimu je pečlivě napsaná a podložená studiem velkého množství sekundární literatury. Autorce se přitom nedá upřít, že se pokouší o nečernobílý pohled na tuto nesnadnou problematiku.

Knihu s podtitulem Volnost, rovnost a bratrství s Goebbelsem lze číst na několikerý způsob. Je to pozoruhodná a v mnoha detailech překvapivá esej o Francii za druhé světové války a nacistické okupace, s důrazem na dění literární a kulturní – ale i s velmi osobními vsuvkami (autorčin prastrýc byl barmanem ve významném pařížském hotelu). A svým způsobem je to i netradiční průvodce Paříží, který čtenáři odhaluje temná místa v historii často i významných pamětihodností francouzské metropole. (...) Ladislava Chateau se nežene za lacinou senzací, chce jen, jak sama říká, připomenout skutečnosti, které nám ve zmatku přítomnosti často unikají.